Historie

V době vzniku Říma už byli upíři dostatečně rozvětvenou rodinou, či spíše počínajícím společenstvím. Naučili se adaptovat s lidmi, věděli, že nesmí přitahovat moc pozornosti, aby si lidé nevšimli, že jsou jiní. Museli si hledat potravu velice tajně, oklikami, někdy i velmi složitě. S rozvojem civilizace se upíři museli vzdát lovu na lidi a tak pro ně bylo často skoro nemožné přežít, v té době umíralo mnoho upírů už kvůli cirkvi, která se zbavovala každého upíra, který se prozradi. Veřejnost narozdíl od pozdějších dob ovšem po nějaké inkvizici netoužila a mnozí nebyli ani o problematice "zlých duchů" informováni.

V té době vzniká první poloupír. Upíři v této době ještě zcela neztratili plodnost, a tak se jedné Římské dívce narodil poloviční upír - dívka. Říká se, že tato dívka je stále ještě naživu, protože geny nebyly rozděleny půl na půl, ale pokud přežila více jak 100 let, nejspíš ji zabili při některé z inkvizic, nebo zemřela přirozeně (pokud to u poloupíra jde takto říct).

Upíři si uvědomili výhodu poloupírů jako vojáků, ochránců a informátorů. Poloupíři byli méně nápadní slunce jim vadilo minimálně a celkově byli pro společnost přijatelnější. V té době se uskutečnil první hon církve proti poloupírům, kteří se za pár let rozšířili prakticky na všechny posty ve společnosti. Poloupíři byli prakticky vyhubeni a spolu s nimi i někteří upíři. Velká část upírů se stahuje na vesnice, nebo si sama zakládá dobře ukryté osady. Všichni přeživší poloupíři se přidávají k upírům.

Počátky upírů

Nikdo s určitostí neví, jak upíři vznikli. Pravděpodobné jsou ale dvě možnosti:

a) křížení člověka se zvířetem

b) zásah černé magie, či vyšší moci

Je dost možné, že se obě možnosti zkombinovaly a vznikl tak první upír. Osobně nezná jeho jméno (na Bibli atd. zapomeňte, prvního upíra v ní jaktěživ nenajdete...), ale vím, že stále ještě žije. První upír vznikl hodně dlouho před naším letopočtem troufám si odhadnou kolem 2. tisíciletí př. n. l. (doba bronzová, Babylon...). Tento upír byl v celku primitivní: nemohl chodit na světlo, musel se živit krví a odrovnalo ho dřevo. Hodně rostlin pro něj byly jedovaté (z nich jsou dnes léčivé byliny, mimochodem). Tento upír se musel rychle přizpůsobit. Měl nezatažitelné tesáky, a v té době příliš neoplýval inteligencí. Byl to (geneticky, tenhle...tvor už se jako upír narodil) geneticky příslušník k barbarskému kmene. Tenhel tvor začal zabíjet zvířata, jejich krev mu však nestačila, tak začal zabíjet lidi. A tak vznikl druhý upír. Tenkrát stačilo přeměně málo -> pokousat někoho až dkoro zemřel, ale ne úplně a stal se z něj upír. První upír přijal druhého upíra jako svého syna a řekl mu, co věděl o přežití s tímhe prokletím (a mnooooho let poté se to ještě jako prokletí považovalo). Tihle dva spolu po nějaké době vytvořili třetího upíra .- ženu.

Postupem času se začal upíří rod rozšiřovat. Tenkrát nefungovali jako společenství, ale jako jedna rodina. Proměňovali i produkovali nové upíry, ale bylo to čím dál tím težší. S každou novou generací přicházel o to větší problém s množením: jen vysátí většiny krve nestačilo a upíři se stávali méně plodnými. Spolu s tím ale rostla jejich inteligence, rychlost, síla a další schopnosti. A tak to postupně prokračovalo až do zhruba doby založení Římské republiky, kde se upíři rozvíjeli dále...