Kočkodlaci

Kočkodlaci jsou prastará a moudrá rasa napůl koček, napůl lidí. Existuje pravděpodobně už od pradávných dob, kdy kočky nebyly jen domácí zvířata, ale šelmy jako každá jiná. Je to jakási zvláštní mutace, kdy se její nositel stane opravdu napůl kočkou. Kočkodlactví se projevuje většinou že tento člověk má ve větší oblibě mléko ale v dospělosti se u něj objevuje nesnášenlivost stejně jako u dospělých koček pak způsobuje průjmy a bolení břicha. , vylepšené vidění ve tmě, nesnášenlivost deště ovšem to se může projevit jen u menšiny. Často se také vyznačují, větší lísavostí a hravostí.!!! Člověk i nadále vypadá jako člověk,............. velmi časté je též zostření zoubků ale ani to není pravidlem jelikož kočkodlaci se stále častěji kříží s lidskou rasou čili je od člověka prakticky vůbec nepoznat, občas snad jen podle barvy oči a jejich rysu ale stále v genech zůstávají rysy jejich chování podle čeho jsou prakticky odhalitelní... Tyto rysy se přenášejí z matky či otce na novorozence......tento člověk více ožívá v noci a právě v noci ukáže co vše je v něm obzvláště za úplňku ztrácí své zábrany.. Přes den jsou také aktivní ovšem se mnohem častěji unaví .. lidé této rasy si nenechají jen tak něco líbit, dalo by se říct, že nechají ale jen do míry jenž si určí sami... Kousání a škrábání mají hlavně na obranu..bohužel si svou sílu v zubech a rozmachu drápnutí neuvědomují, proto se někdy může zdát že to byl spíš útok... Tito lidé jsou z většiny plaší a drží se v ústraní ale dokáží si život i užít když najdou někoho kdo jim jen trošku lépe porozumí. U některých těchto ras se může objevit větší sexuální aktivita. V tomto světě zvaná nymfomanie... kousnutí:
Kočkodlačí kousnutí je bolestivé, ale to je tak všechno.... U lidí jenž už jsou více kočka jak člověk, těch už je málo, se může objevit kousnuti které je vedeno na zápěstí či krk trvá přibližně deset až dvacet minut. Tím protivníka změní v člověka, který je více kočka jak člověk... Však tento druh pomalu začíná vymírat a nahrazovat tvory jenž jsou velice podobní lidem. Až tak, že je mezi normálními lidmi pomalu ani nerozeznáme, proto je potřeba spíše vnímat chování než vzhledovou stránku tohoto druhu člověka